Dostala jsem citrón. A) tvářila jsem se kysele, B) udělala jsem si limonádu 
:) Tak vám přátelé přeji, abyste vždy zvažovali obě možnosti a vybrali si pro vás vždy tu momentálně nejlepší :) Vše nej v novém roce!
Konec roku a s tím i různé bilancování. Pro mě osobně je konec roku emotivní. Mám tendence se uzavírat, protože mám pocit, že mi nikdo nemůže porozumět. Zároveňvím, že pokud se takto uzavírám, dávám sama sobě nálepku oběti a upírám si vše co mi může přinést podpora zvenčí, tedy mých blízkých. A tak se dnes vědomě otevírám ve svém srdci i se všemi mými nezpracovanými bolestmi, ranami, které zanechaly v mém srdci šrám, domněnkami, které přerostly v nepochopení a odcizení, všem těm smutkům, kterým jsem nedovolila se projevit, slzám, které netekly ven, ale dovnitř, všem těm pocitům ublížení a šotkům v hlavě, všem těm lidem, kteří zrcadlí mé stíny. A až tohle všechno odejde, můžu psát zase jiné statusy, možná ty víc do plusu :)
Malé novoroční zamyšlení. Už jako malá holka jsem si řekla, že až budu velká a budu třeba někdy "ovíněná", tak že se chci chovat pořád stejně. Vadilo mi, že někteří lidé, když si dají skleničku, jsou najednou někdo úplně jiný. Najednou jsou veselejší, hlasitější, otevřenější. Proč nemůžou být takoví i normálně? Možná je to tím, že nejsem úplně "normální" a tak se směju na celý kolo a dokonce často sama sobě, jsem docela hlasitá a rozmachuji se rukama, objímám druhé, mluvím otevřeně o všem možném co mám zrovna na srdci, ptám se otevřeně na vše možné, co mě zrovna zajímá, tancuju, někdy zase zasněně hledím do dáli, mám slzy v očích, jsem dojatá, tiše sedím a rozjímám. No a to všechno dělám myslím i bez vína, i když jsou chvíle, kdy si to nedovolím, kdy mi je to blbý nebo trapný a bojím se co by si druzí pomysleli, když bych např. během divadelního představení začala štkát nahlas nebo povstat a křičet "bravo". V tomhle se mi líbí američani, hned na letišti poznáte, že jste mezi mnohem otevřenějšími lidmi a i když to pro někoho může vypadat jako přetvářka, když jste takto dávkováni každou minutu po dobu např. jednoho týdne, zjistíte, jak pozitivní dopad to na vás má. Oni mají na rozdíl od nás tu výhodu, že se nebojí, že nezažili výchovu komunismem nevyčnívat a ve škole se během hodiny můžou takhle svobodně projevovat už od dětství :)Představte si třeba takové různé situace ze života, např. nějaká komornější akce třeba školní nebo vesnická to je jedno, zákaz alkoholu, a teď se tam odehraje něco, co by nás s alkoholem dostalo do varu, tleskali bychom, výskali, vstávali ze židle, možná i šli za performery na jeviště a šli je obejmout, ale bez alkoholu tam jen tak suše sedíme, možná se jen tak společensky usmíváme, tleskáme, možná si dovolíme i trochu zavýsknout. No a podobné situace vlastně zažíváme každý den a já si říkám, proč jsme tak připrdnutí bez alkoholu a tak svérázní s alkoholem, tak suší bez alkoholu a tak vtipní s alkoholem, tak tišší bez alkoholu a tak hlasití s alkoholem, tak uzavření bez alkoholu a tak otevření s alkoholem...? Proč jsem si odpověděla výše :) Tenhle status není o souzení, je to jen zamyšlení, kterého jsem si všimla už jako malá holka a dodnes si říkám, že je to škoda. Příště až budeme někde v nějaké situaci, kde to v nás vyvolá nějaké zdravé emoce, třeba dojetí nebo nadšení, zkusme se nebát ponořit se do toho s celým svým srdcem, zkusme si ten okamžik prožít a odžít, aby se to pak nemuselo odžívat nezdravým způsobem třeba právě při skleničce vína, protože pak vznikají různé extrémní výlevy právě několika neodžitých běžných emocí v každodenních situací. Takže nebojme se, co by si pomysleli ostatní, když s námi zrovna cloumají emoce jako je dojetí nebo radost. Bez tak si o vás ostatní už "něco" myslí :)
10 základních pravidel, podle kterých se řídím a které mi pomáhají být zdravá na těle i na duchu.
1. Moje štěstí je moje zodpovědnost. Nezávisí na ničem ani nikom zvenku. Jsem zodpovědná za to, co se mi děje - to dobré i to nepříjemné. Za dobré děkuji, za nepříjemné děkuji, protože díky tomu si mohu uvědomit, kde jsem ve svých myšlenkách a ve svém vnitřním nastavení sešla z cesty a navrátit se zpět.
2. Na co se soustředím, to roste. Proto svou energii dávám primárně jen tam, kde chci, aby to rostlo.
3. Jsem tvůrcem svého života. Nejsem oběť. Jakmile se přistihnu, že se lituji nebo si stále stěžuji, snažím se opět navrátit ke své síle, která vychází z vědomého tvoření.
4. Nehnojím negativity kolem mě. Vysvětlovala jsem už mnohokrát, jak to dělám.
5. Jsem věrná svým pocitům a emocím a nebojím se je momentálně uvolňovat tak, jak je potřeba, i za cenu, že pak se musím třeba omluvit.
6. Když můj pocit říká ne, nedělám to, nejdu do toho. Hledám pak zkoušením různých věcí nebo změněním úhlů pohledů pocit, který je pro mě příjemný.
7. Nejlepší výchova je sebevýchova. Nejlepší poznání a chápání druhých a všeho z venčí vzniká skrze sebepoznání. Proto doporučuji věnovat energii sebepoznáváním - cest je mnoho, stačí si vybrat.
8. Díky tomu, že se znám a vím co od sebe mohu očekávat. Znám své silné i své slabé stránky, dokážu je vědomě používat a eliminuji tak pocity viny, které jsem dříve měla, když jsem nějaké své části nepřijímala.
9. Své dary a talenty sdílím s ostatními. Ti, kteří jimi mají být inspirováni přijdou, ti, kteří je budou nenávidět, se též najdou. Zaměřuji se ale na tu první skupinu.
10. Pokud objevím něco za co jsem vděčná a ráda, něco co mi ulehčuje můj život ať je to styl cvičení nebo nějaká technika nebo metoda nebo nějaké poznání nehmotné, sdílím to s ostatními, protože čím více dáváš (sdílíš svou radost z něčeho, projevuješ životu vděčnost), tím více se ti vrací (více situací ve kterých budeš prožívat radost a budeš za ně vděčná).
dalších cca 20 bodů přidám později :)
