Před necelými třemi lety jsem „byla nalezena“ jednou úžasnou
ženou, která se od té doby stala mou přítelkyní. To, co jí ke mně přitáhlo,
byla moje přirozená srdeční otevřenost, kterou jsem v přítomném okamžiku s ní
použila.
Ne vždy si dovolujeme tuto přirozenost a být tak plně otevření
v našich vyjadřováních, myšlenkách a pocitech, které nám v různých přítomných
okamžicích přijdou na mysl. A tak se raději uzavíráme, hrajeme různé hry,
neříkáme pravdu, jsme diplomatičtí, odcházíme od témat, kličkujeme, neptáme se
přímo osoby, které se to týká, ale ptáme se na ni jiných, zkrátka dostáváme se
do uzavřené místnosti, které se říká STRACH. Stále tam chodíme a bojíme se otevřít
dveře.
Přitom nás strach odděluje a uzavírá a my ztrácíme svou
opravdovost. Hrajeme různé role, protože si myslíme, že když bychom byli sami sebou a
říkali a dělali jen to, co skutečně cítíme nebo si myslíme, tak bychom druhým
mohli ublížit nebo by mohli ztratit iluzi o nás. Výsledkem je, že jsme
nečitelní, nepřirození a není nám dobře v přítomnosti člověka, vůči
kterému tento okamžik zažíváme.
Když si uvědomíme, že jednáme s někým nebo někde pod
vlivem strachu, je to první krok k jeho překonání a tedy jakési nápravě
našeho vnitřního nastavení. Může nám pomoci si představit, že vystupujeme z krabice
strachu do prostoru, kde jsou naše skutečné pocity a myšlenky, které čekají, až je
vyjádříme. Někdy nás to stojí skutečné přemáhání vyjít z tzv. komfortní
zóny a zvolit pevný postoj v sebe a své pocity a beze strachu je vyjádřit,
oddat se zcela přítomnému okamžiku.
Některým lidem se to nebude líbit, protože jsou sami
uzavření a vzájemně se zkrátka nemůžete dotknout podstaty. Ten, kdo je ale otevřen,
najde to spojení s vámi automaticky. Tím nejdůležitějším co ale získáme, když
se nám to povede, je pevný a věrný vztah
k sobě.
Mě osobně díky tomu vzniklo nové přátelství, které je
založené na vzájemné otevřenosti a i když nás to někdy zabolí, protože se
dotkneme našich nezpracovaných témat, máme se o co opřít. Opět jsem si uvědomila, že svůj život a své vztahy si ovlivňujeme my sami skrze naše vztahy k sobě samým.
Děkuji M. za to, že jsi měla srdce otevřené a že jsi
viděla to, co je očím neviditelné.
Žádné komentáře:
Okomentovat